Časový a hodnotový test: fakta vs omyly a mýty

Stanovisko Generálního finančního ředitelství (GFŘ), zveřejněné včera ekonomickým deníkem E15, přináší několik tvrzení, která považujeme za nepřesná a neaktuální, a na něž chceme reagovat s cílem osvětlit aktuální situaci v oblasti kryptoaktiv a navrženého časového a hodnotového testu. Vyjádření GFŘ je plné omylů a mýtů, což je paradoxní obzvláště v aktuální situaci, kdy se do českého právního řádu implementují pravidla EU o správní spolupráci v oblasti daní se zaměřením právě na oblast kryptoaktiv.

Časový a hodnotý test na kryptoměny

1. Právní povaha kryptoaktiv

GFŘ uvádí, že právní povaha kryptoaktiv není v českém právním prostředí dostatečně zakotvena.

Tento názor nereflektuje současný stav legislativy. Česká republika byla jednou z prvních zemí v Evropě, která právní povahu kryptokaktiv zakotvila prostřednictvím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Navíc se zavedením evropského nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) bude právní rámec dále posílen a rozšířen od příštího roku, což jednoznačně vyvrací tvrzení, že není dostatečná právní úprava kryptoaktiv.

2. Klasifikace kryptoaktiv jako movitých věcí

GFŘ tvrdí, že kryptoaktiva jsou považována za movitou věc, což způsobuje výkladové problémy v oblasti daní.

Tento popis je přinejmenším nepřesný. Stablecoiny jsou již považovány za platební prostředky (elektronické peněžní tokeny), zatímco finanční kryptoaktiva, jako jsou tokenizované akcie a dluhopisy, splňují definici finančních nástrojů podle evropských předpisů (MiFID) a nařízení o pilotním režimu. Tato aktiva se tedy neomezují jen na pojetí movitých věcí – ostatních kryptoaktiv, jak GFŘ tvrdí.

Navíc označení některých kryptoaktiv za movité věci není překážkou pro zavedení časového testu, který již uplatňujeme na jiná investiční aktiva, jako jsou akcie či nemovitosti. Akcie, ačkoli jsou v běžném obchodním kontextu vnímány jako finanční nástroj, se při posuzování časového testu daní jako movité věci. Tento přístup dokazuje, že klasifikace aktiv jako movitý majetek nevytváří překážky pro spravedlivé zdanění na základě délky držby. Pozměňovací návrh zavádějící časový a hodnotý test kryptoaktiv tak jen narovnává pravidla, aby byla v souladu s dalšími investičními nástroji, na které je časový test uplatněn (akcie, nemovitosti atd).

3. Osvobození od zdanění a jeho dopady

GFŘ uvádí, že přijetí navrhovaného osvobození kryptoaktiv by vedlo k nelogickému zrušení zdanění příjmů fyzických osob z poskytování služeb, pokud by byly hrazeny kryptoaktivy.

Tento argument je zcela chybný. Osvobození kryptoaktiv prostřednictvím časového testu se nevztahuje na běžné příjmy z poskytování služeb. Daňový systém bude nadále vyžadovat zdanění příjmů z poskytování služeb, bez ohledu na to, zda jsou hrazeny v hotovosti, kryptoměnami, nebo jinými formami. Zavedení časového testu jen sjednotí pravidla pro kryptoaktiva s pravidly pro akcie a další investiční nástroje. Uvedený limit 40 mil za rok je stejný jako u akcií.

Mimoto, kryptoaktiva jsou plně transparentní a lze snadno ověřit, jak dlouho jsou uložena v dané peněžence, díky technologii blockchain. Daňová správa tak může mnohem snadněji a efektivněji kontrolovat transakce s kryptoaktivy než u tradičních aktiv.

4. Regulace kryptoaktiv a jejich kontrola

GFŘ zmiňuje téměř neexistující regulatorní rámec kryptoaktiv, což je opět zcela mylné tvrzení.

Česká republika již řadu let reguluje oblast kryptoaktiv a praní špinavých peněz, a s přijetím MiCA regulace se tento rámec dále zpřísní. Dalšími regulacemi, které na oblast kryptoaktiv dopadnou jsou např. TFR a DAC8 (více níže). 

5. Obavy z daňových úniků a praní špinavých peněz

GFŘ vyjádřilo obavy, že zavedení časového a hodnotového testu by mohlo vytvořit „polštář“ pro daňové úniky nebo legalizaci nezdaněných příjmů.

Tento argument považujeme za neopodstatněný. Kryptoaktiva jsou zcela transparentní, a na rozdíl od hotovosti je jejich historie vždy veřejně dostupná. Na rozdíl od akcií navíc nevyžadují kooperaci dalších stran (banky, brokera, …), nýbrž si může kdokoliv (tzn. i finanční úřad) snadno sám online ověřit, zda byly podmínky časového testu splněny či nikoliv.

Dále je v rámci MiCA a TFR implementováno tzv. "travel rule", které vyžaduje sledování osobních údajů u kryptoměnových transakcí přesahujících stanovené limity, což poskytuje další záruky proti zneužití. Navíc přichází i DAC8, která zavádí povinnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy pravidelně jednou ročně oznamovat souhrnné informace týkající uživatelů kryptoaktiv a transakcí, které pro tyto uživatele provedli, a to právě z důvodů zamezení daňových úniků. 

Uvedené obavy nesdílí např. i FAÚ, který nemá k předložené materii připomínek (viz usnesení z 8. 10. 2024 – naleznete níže v odkazech).

Odkazy na jednotlivé platné regulace: